Horský internetový klub : hory.sk | eko.hory.sk | foto.hory.sk
   
hlavná stránka
   
Úvahy a názory
(článkov: 13)
  
horolezectvo, skiap., VHT, MTB, paragliding
(článkov: 1)
  
splavy horských riek, rafting
(článkov: 1)
  
pešia turistika, táborenie
(článkov: 1)
  
dodržiavanie nariadení ochrany prírody
(článkov: 2)
  
zver, rastlinostvo a človek v prírode
(článkov: 0)
  
príspevky zo zahraničia
(článkov: 2)
  
ohrozovanie a poškodzovanie prírody
(článkov: 2)
  
rôzne
(článkov: 0)
  


 
12.09.2003 09:32
Před platností nového návštěvního řádu TANAPu
diskusia k tomuto článku (1)
Autor: Jiří Pospíšil
Sleduji diskuzi k problematice návštěvníků TANAPu na serveru ekohory.sk. Zaujal mě tamní vyslovený názor, že nerespektování nařízení je jakýmsi národním sportem. Jednalo se o nedovolené bivakování a pohyb mimo značené chodníky.
K problematice bivaků již proběhla diskuze v rámci tématiky skialpinizmu, proto bych se chtěl podrobněji věnovat druhé záležitosti.
Do Vysokých Tater jezdím pravidelně již více jak 45 let, a tak mohu srovnávat dlouhodobý vývoj zdejší regulace návštěvnosti. Píši z pozice vysokohorského turisty, který v minulosti díky volnému režimu pobytu absolvoval túry na řadu tatranských vrcholů.
Domnívám se, že praktikovaný způsob regulace pohybu v Vysokých Tatrách není jedině možný a dále vysvětlím proč. Pokusím se v závěru formulovat jisté návrhy, které by mohly být námětem k diskuzi pro jiné varianty řešení.
Od počátku 60.let 20. století byla situace přehledná a ustálená. Severní strana hlavního hřebene s přilehlými dolinami kromě čtyř výjimek byla přísná rezervace, kam volný vstup nebyl povolen. Zbytek pohoří včetně Belanských Tater byl víceméně volně dostupný. Polští a maďarští turisté byli znalí prostředí a myslím, že větší problémy tehdy nebyly.
V roce 1976 byla zásahem od zeleného stolu pro území TANAPu zrušena kategorie vysokohorské turistiky. Tito návštěvníci se rázem stali bezprizornými a ve srovnání s organizovanými horolezci i méněcennými, neboť jedni se mohli volně pohybovat v terénu a druzí ne. Jako by najednou ztratili potřebné znalosti a zkušenosti pro pobyt v horách. Již tehdy, a tím spíše dnes, je zřejmé, že to byl nesmysl, protože každá túra do sedla a na štít je svým charakterem vysokohorská turistika, ať to administrativně nazveme jakkoli. To by všechny značené cesty musely končit již u ples. Ostatně všichni vysokohorští turisté nemohou být členy horolezeckých oddílů, jak to požadovalo tehdejší usnesení. Všeobjímající organizovanost snad již máme společně dávno za sebou.
Zhoršení situace nastalo po, domnívám se, neuvážené a kapacitní situaci V.Tater neodpovídající nadměrné propagaci turistiky po roce 1970 a dále tehdy nepochybně politicky motivované masové invazi turistů z NDR v 70. a 80. letech 20. století. Zde byla zřejmě notně zanedbána prevence a jejich výchova pro pobyt ve velehorách. Nedisciplinovanost většiny z nich, špatná výstroj a celková neznalost základních zásad pobytu ve vysokohorském prostředí při tehdejším ještě relativně liberálním přístupu k pohybu turistů způsobila kromě přímých škod na přírodním prostředí (např. v Belanských Tatrách) obrovský nárůst počtu úrazů včetně smrtelných. Nejednou byla ohrožena i bezpečnost a životy zasahujících členů horské služby. Mám dojem, že tyto negativní zkušenosti byly při přípravě nového návštěvního řádu zevšeobecněny na všechny turisty bez výjimek.
Po roce 1989, kdy se dal očekávat racionálnější postoj k problematice usměrňování návštěvnosti, byly na jižní straně hřebene zřízeny rezervace, které pokryly beze zbytku celé území, a byl přijat velice tvrdý a restriktivní návštěvní řád, který platí dosud. Podotýkám, že nejsem zastáncem masového zaplavení hor lidmi bez jakékoli regulace, stavění chat a lanovek, ale na druhé straně je jasné, že důsledná ochrana přírody by znamenala úplné vyloučení člověka z ní, byť i disciplinovaného a poučeného, neboť i ten ošlapává vegetaci a svou tichou přítomností ruší okolní faunu. To se pochopitelně týká i horolezců. Jak chápat argument, že cesta na Bystré sedlo a Furkotský štít byla zrušena z důvodů ochrany přírody, když náhradní trasa přes Bystré vežičky,která vede jen cca o 100m jižněji, si také vyžádala zajištění přechodu hřebene Solísk řetězy a je neméně frekventovaná než cesta dřívější. Výsledek je pouze ten, že kvalita výhledu na západ ke Kriváni je kvalitativně nesrovnatelná s původní trasou (v záporném smyslu) a že byl znepřístupněn vynikající vyhlídkový štít vzdálený cca 50 m od Bystrého sedla.
Pokud si dovolím extrapolovat dosavadní tendence, a sice rušení dříve existujících značkovaných chodníků bez náhrady (např Hincovo pleso-Mengusovské sedlo a.j.), bude za nedlouhou dobu existovat jen několik značkovaných cest ve vysokohorském terénu, na které bude sveden proud enormního počtu návštěvníků, což povede k totální devastaci, která bude mít za následek úplné zrušení vrcholových túr. Současná praxe, a sice vyloučení většiny štítů z volné dostupnosti, vede při vysoké návštěvnosti k nadměrné zátěži okolního přírodního prostředí. V budoucnosti zřejmě bude nutné vydávat vouchery nejen pro ubytování, ale i pro pouhou návštěvu TANAPu, protože kapacita dolin a vrcholů bude vyčerpána.
Je sice pěkné, ale zavádějící, když průvodce uvádí údaj o více jak 600 km značených cest v oblasti TANAPu s tím, že všichni návštěvníci mohou být uspokojeni. Avšak již se nepíše, že z celkového počtu více jak stovky významných štítů je jich přístupných značkovaným chodníkem pouze 9 a z podobného množství sedel je jich volně přístupno pouze 16. Přitom v oblasti jižní části V.Tater s výjimkou Belanských Tater je dalších minimálně 10 vrcholů dosažitelných pouze chodeckým terénem. Je přece pochopitelné, že vyspělý turista jede do Vysokých Tater především na vysokohorské túry. V lese a kosodřevině lze chodit i v jiných pohořích. Jistě, lze použít univerzální argument o ochraně přírody. Ale cožpak úbočí Rysů nad sedlem Váha nepotřebuje ochranu?
Je pozoruhodné, že Vysoké Tatry na polském území, které jsou rozlohou značně menší než slovenská část pohoří, jsou pokryty hustější sítí značených cest nemluvě již o Orlí perči.
Ještě bych chtěl zmínit problematiku horských vůdců. Samozřejmě nelze mít námitky proti jejich angažování při obtížných a exponovaných výstupech na štíty. Ale najmout si horského vůdce např. na Kupolu od Polského hřebene mi nepřipadá potřebné. Avšak je tady ještě velice důležitý finanční aspekt. Jejich poplatky jsou nastaveny tak vysoko, že během pobytu nelze jejich služeb využít více, než jedenkrát. Není ve finančních možnostech průměrného českého i slovenského turisty najmout si vůdce třeba na týden, pokud je zde delší dobu a má štěstí na příznivé počasí. Aby jen za výstupy zaplatili 3 lidé dalších cca 25 000 SK je při cenách za ubytování a stravování finančně neúnosné. Nezbývá tedy, než opakovaně chodit na již pár navštívených štítů v okolí chaty, anebo??… Tady je podle mého názoru kořen problému při překračování zákazu chůze po neznačkovaných chodnících.

Jak dál?
Určité východisko vidím ve způsobu řešení návštěvnosti podobně jako ve Slovenském ráji. Ostatně nová úprava návštěvního řádu má sjednocovat podmínky pro pobyt ve všech chráněných územích SR.
Předně si každý návštěvník musí uvědomit, že veškeré túry podniká na vlastní nebezpečí s vědomím všech rizik, což se týká i organizovaných horolezců. Všude se dnes zdůrazňuje nutnost individuální zodpovědnosti. Z toho plyne, že veškeré náklady na případnou záchrannou akci si musí hradit postižený sám s několika málo výjimkami, které lze taxativně vyjmenovat. Dále je ve světě běžné, že za pobyt v národním parku je vybírán každodenní poplatek - jakási vstupenka. Výši tohoto poplatku lze stanovit tak, aby při současné vysoké návštěvnosti pokrýval většinu potřebných finančních nákladů a nebyl pro průměrného návštěvníka finančně nedosažitelný.

Vzhledem k tomu, že téměř 100% území TANAPu dnes pokrývají rezervace, nelze již připustit volný pohyb osob nad hranicí kosodřeviny. Je nutno rovněž uchovat ochranu severní části Tater, která má dlouholetou tradici. Proto doporučuji znovuobnovit dříve zrušené značené cesty a sice Velké Hincovo pleso – Mengusovské sedlo, Široké sedlo – Ždiarská vidla, Temnosmrčianské pleso – Chalubińského vráta, vytypovat vhodné lehčeji dostupné štíty a vyznačkovat na ně přístup.



 
nové články
ORANGE reklama v TV

pozdrav z Pyreneji

Nedisciplinovany turisti na Skalnatom plese


najviac diskutované
Hory a ľudia (5)

Stanovisko k PLUS 7 DNÍ , Peter Kubínyi: "Tatranské svište" (4)

Reakcia na vsetky doterajsie prispevky na hory.sk a eko.hory.sk (3)


pridaj článok
Tu nám môžete zaslať Váš článok.



© 2019 HIK o.z.. Všetky práva vyhradené.